Knižní recenze: Neil Gaiman | Preludia & nokturna

O Sandmanovi jsem věděla, že tak nějak existuje a že je parádní. Ale k jeho čtení jsem se dostala až v momentě, kdy Netflix ohlásil nový seriál, který má vycházet právě z této knižní předlohy. Myslím si, že nejsem jediná, kdo malinko otálel s pořízením tohoto komiksu a jeho následným uctíváním. Důvody jsou patrné, knih v sérii je opravdu mnoho a jejich cena není zcela nejpřívětivější, ale musím vám říct, že rozhodně nelituji a těším se na každý další díl jako malý fracek na Vánoce.

Obsah knihy

Kniha obsahuje hned 8 příběhů, které na sebe navazují a vzájemně se proplétají.

Spánek spravedlivých

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Sam Kieth a Mike Dringenberg | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný

— POZOR obsahuje spoilery —

Příběh začíná 6. června 1916 v Anglii, kdy kurátor Královského muzea doktor John Hathaway jde navštívit, po smrti svého syna Edmunda, jistého lorda mága Rodericka Burgesse s velmi neobvyklým darem, Magdaleniným grimoárem, který doktor ukradl z muzejní sbírky. Mág má v plánu prostřednictvím grimoáru a obřadu zajmout s pomocí svých stoupenců, kteří jsou seskupeni v Řádu starověkých mystérií, samotnou smrt. Rituál není úspěšný, místo smrti zajmou mladšího bratra smrti, pána snů. Mág uvězněnému hostu odebere jeho symboly moci, 3 předměty: měšec, přilbu a rubín. Pána snů přesto nechá mág uvězněného v magickém kruhu a pod skleněnou kopulí, aby od něj získal moc, nesmrtelnost a další dary, které nejsou určeny pro lidi. Pán snů však mlčí a trpělivě vyčkává.

Dostáváme se až do roku 1930, kdy nastává rozkol v Řádu, asistent mága Ruthven Sykes uprchne s mágovou milenkou Ethel Crippsovou a ukradnou všechny předměty, které patřily pánovi snů. Ethel po pár letech Sykese zradí, uteče od něj a odnese si také amulet, který Sykes získal od démona výměnou za přilbu pána snů a který jej chránil. Poté jej Burgess zabije na dálku. Burgess nakonec zemře stářím a uvězněného pána snů se ujímá střežit jeho syn Alex a jeho osobní tajemník Paul Mcguire. Nakonec je kruh neopatrností porušen a pán snů využívá spánek jednoho strážných k navrácení se do své říše. Jakmile se nakrmil a ošatil, vrací se za Alexem se pomstít, dát mu dar věčného probuzení, nekončící noční můry.

V příběhu je také druhá dějová linie, která nám ukazuje svět po uvěznění pána snů, je nám na několika osobních příbězích představen svět bez Sandmana, což má za následek, že sny se prolínají do bdění, což může být velmi nebezpečné. Na každého má jeho uvěznění jiný dopad. Někdo neumí usnout a světem bloudí jako zombie a někdo se zase neumí probudit. Svět se tak potýká s tzv. spavou nemocí. Jednou z postav této linie je Unity Kinkaidová, která spala a byla umístěna do sanatoria, zde také byla znásilněna a porodila holčičku. Po osvobození pána snů se spáči probouzí.

Po celou dobu příběhu dostáváme střípky informací, opravdu hromady střípků informací, které zatím nedokážeme pospojovat dohromady, to se nám podaří až později. Měla jsem pocit, že tento příběh je jakýmsi spisovatelským podhoubím, do kterého sám autor ledabyle rozházel výtrusy a čeká na ty, z kterých se něco zrodí a z kterých ne, tak zavrhne.

Objevuje se zde odkaz na knihu Alenka v Říši divů a za zrcadlem.
Objevuje se zde komiksová postava DCU Wesley Doddse, také označovaný jako Sandman.
Objevuje se zde nemoc Encephalitis Lethargica, jejíž pandemie propukla na konci I. světové války.

Hostitelé na draka

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Sam Kieth a Mike Dringenberg | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný

— POZOR obsahuje spoilery —

Příběh začíná u dvou bratří, jeden nadává tomu druhému, aby si otevřel dárek, ten stydlivější však má obavy, že mu bouchne do obličeje. Jejich roztržku vyruší klepání na dveře, je to jejich drak Derek a v zubech nenese nikoho jiného než pána snů a ten bratry žádá o pomoc. Jedná se o první bratry vůbec, Ábel je obětí z prvního příběhu a Kain se představuje jako dodavatel krváků a morzakorů, krve, hromobití a prvotřídních nočních můr. Pán snů tedy v Kainově domě Tajemství odpočívá a potřebuje nabrat síly, proto poprosí bratry o něco, co jim kdysi dal, co sám stvořil – pověřovací listiny, které pán snů vstřebá. Kain pána snů informuje, že po jeho odchodu se v jeho říši začali dít divné věci. Ten posléze odchází.

Popis Říše snů
Mimo svět snů je jen nekonečný prach, nekonečná tma a přesto, že je svět snů nekonečný, je na každé straně ohraničený. Do jeho středu vede pomalá spirála, projdete kolem domů záhad a tajemství – starými zastávkami na hranicích zlých snů. Odtamtud se vydáte na půlnoční stranu, dokud nenarazíte na brány ze slonoviny a rohu. Pán snů je sám vyřezal, když ještě byl svět mladší a pořádek byl třeba. Sny, které projdou branou ze slonoviny, jsou lži, výmysly a klamy, tou druhou projde jenom pravda.

Pán snů nachází svůj palác v hodně špatném stavu, rozpadá se a potkává Luciena, který jej informuje o tom, že knihovna jednoho dne prostě zmizela. Také jej informuje o tom, že mnoho sloužících se rozplynulo, Surovec a Kapka zmizeli a Havraní žena žije jen ve svých snech. Móda se mnohokrát proměnila, byla z ní žabka, frajerka, punkerka, šílená čarodějnice Madonna a teď je šílený japík na koštěti.

Pán snů si jde pro odpovědi k trojjediné čarodějce. Tvoří svět pomocí matérií, aby získal dary pro čarodějnici – rozcestí, šibenici, med, hada, srpek měsíce, černou ovečku a půlnoc (hodina čarodějnic). Dostal po jedné odpovědi od každé z nich, dívka mu prozradila, že měšec s pískem měl naposledy John Constantine, matka mu řekla, že přilbu má démon a bába mu řekla, že měsíční rubín přešel z matky na syna a dostal se k Lize spravedlnosti.

Autor nás nechce napínat a tak nám dovypráví příběh o bratrech. Kain daroval Ábelovi vajíčko, ze kterého se vyklubal drak. Ábel jej pojmenoval jako Irving a Kain ho za to zabil, protože všichni draci mají jména začínající na D. Ábel se po své smrti probouzí. Irvingovi poté vypráví tajnou pohádku o dvou bratrech, kteří na sebe byli vždy milí a hodní …

I v tomto příběhu autor mírně odbočí, aby nás vzal do Arkhamova ústavu pro narušené zločince. Stará žena Ethel Deeová, které je již 90 let, jde navštívit svého syna Johna Dee, také označovaného jako Doktor Destiny.

Jména pána snů
Pán snů má mnoho jmen, v tomto příběhu je označován jako Kníže příběhů či princ Morfeus, bratři jej oslovují můj pane nebo Vaše výsosti.

Jména jedné, která je tři
Sudičky; Tři grácie; Královna čarodějek; Hekaté; Urd, Verdandi, Skuld; Klóthó, Lachesis, Atropos; Morrigana; Tisifoné, Alléktó, Megaira; Diana, Mary, Florence; Cynthie, Mildred, Mordred (Morgaine);

Nech si o mně třeba něco zdát

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Sam Kieth a Mike Dringenberg | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný | Lettering: Josef Ládek a David Horák

— POZOR obsahuje spoilery —

Příběh nás zavede do bytu, kde se rozkládá žena za živa, počítá do 100… Posléze se přesouváme do jiného bytu v Londýně, seznamujeme se s Johnem Constantinem. Vstává, čeká jej ranní rutina a vyráží na snídani do města. Okolí mu dává echo předem, že potká Sandmana (Mr. Sandman, bring me a dream…). John jde do bistra, tam jej odchytne šílená Hettie, která má již 247 let, ta jej informuje, že Morfeus, Oneiromant, se vrátil.

„Měl bych Vás představit tomu velkýmu zelenýmu chlápkovi. Ten by se Vám líbil.“ Constantine má v tomto případě na mysli Aleca Hollanda, neboli The Swamp Thing.

Sandman po třech dnech skutečně Johna navštíví. John hledá se Sandmanem ve skladišti měšec, ale nenachází jej. Pak najde indicii, svou fotku s mladou ženou, herákovou Rachel, a uvědomí si, kde měšec je. Chase (Chase Chandler – Johnův přítel) je veze za Rachel svým taxíkem do domu jejího otce, nenajdou tam jenom ji, ale také měšec. V domě není bezpečno, pohybují se tam tvorové, kteří nemají na Zemi co dělat.

John vchází do místnosti a je vtáhnut do snu, ve kterém padá, vytáhne jej z něj až Sandman. Když v místnosti rozsvítí, čeká jej hrozné zjištění a to, že stěny místnosti jsou pokryté zbytky lidského těla a ty stále vykazují život. V další místnosti jsou stěny pokryty sny, nechtějí je pustit k Rachel, pán snů jim to přikáže. Vchází do pokoje, kde se nachází Rachel, ta je vítá se slovy, že se jí zdál krásný sen.

Její tělo je v rozkladu, ale stále žije. Sandman najde měšec a chce odejít, dům se časem vrátí do normálu. Jediné, co Rachel drží na živu je měšec s pískem. Constantine trvá však na tom, že ji tam nemohou takhle nechat. Sandman naposledy posype Rachel pískem a ta umírá, ale ne v bolestech, ale v krásném snu s Johnem. Před rozloučením Constantine poprosí Sandmana o zbavení nočních můr, které má od Newcastlu, ten mu vyhoví. A pán snů se chystá do pekla.

V příběhu se objevuje vsuvka, která vypráví krátký příběh o muži, který pracuje jako investiční bankéř a po nocích se vloupává lidem do domů. Bohužel tuto noc vlezl do domu, ve kterém není bezpečno. Najednou se ocitá ve snech, z kterých není úniku. S mužem se setkáváme znovu poté, co John spolu se Sandmanem vniknout do domu Rachelinina otce. Zjišťují, že tohoto muže žerou jeho vlastní sny.

Co peklo schvátí

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Sam Kieth a Mike Dringenberg | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný | Lettering: Josef Ládek a David Horák

— POZOR obsahuje spoilery —

Pán snů má zpět svůj měšec a teď si musí promluvit se Světlonošem. Putuje tedy k branám pekelným, není si vůbec jistý svou výhrou, ale i tak svůj příchod ohlásí gongem. Přichází Nafučin, ten pána snů nepoznává, i když se představuje jako Král snů a Vládce říše nočních můr. Hledá Lucifera, knížete pekel. Nafučin se ptá pána snů na to, kde má korunu a rubín, pán snů jej praští s tím, že se již nenechá urážet, když je ctěným hostem. Pak si jej převezme Etrigan (Merlinův démon, polomuž, u dvora povýšil na veršotepce) a Nafučina pošle zpět k bráně.

Prochází lesem sebevrahů, který dříve byl jen malý hájek, nyní se rozrostl a je z něj hvozd. Pán snů během cesty zjišťuje, že Etrigon jej touto cestou vede schválně, aby potkal Nadu, ta jej oslovuje pane snů, Kai’ckule a prosí o osvobození, připomíná, že to on ji zde nechal zavřít a že jeho odpuštění ji vysvobodí, uplynulo už 10 tisíc let a stále ji miluje, ale neodpustil ji.

Pán snů se dostává do Disu – pekelné metropole, zde je Luciferův palác – změnil se, rezonuje jim ztráta a bolest, když tady byl pán snů naposledy, byl váženým hostem, vyslancem svého království, dnes nemá ani moc, ani symboly svého majestátu, ale pořád je ještě SEN a dveře paláce se před ním otevírají, stoupá až na vrchol, kolem obrovských sálů, z nichž se line křik, sténání, vzdechy a prach. Jdou po schodech, po nichž se rozlévají potoky sladké krve, na vrcholku svého sídla čeká Lucifer, Světlonoš. Ten se ptá Morfea, zda již konečně chce spojit obě říše a uznat svrchovanost Pekla. Morfeus opět nabídku odmítá. Jinak jde pán snů rovnou k věci, chce zpět svou přilbu.

Věci se v pekle změnili (a možná proto se změnil i palác?), nyní má Lucifer dva spoluvládce, Belzebuba, pána much a Azazela. Pán snů nezná jméno démona, který má jeho přilbu, tak je tři králové temnot svolají všechny, je jich tam přes milion. Pán snů některé démony zná jako noční můry, někteří zase v minulosti prošli snovým královstvím. Přilba je jeho maska čistého snu, sám ji vyřezal z kosti mrtvého boha. Pán snů démona našel pomocí písku.

Jak je možné, že nyní vládne v pekle triumvirát? Před několika lety vyzvala stínová bytost – temný pán – nebesa na souboj, toto skončilo patem a následná občanská válka v pekle zvrátila křehkou rovnováhu sil a teď vládnou v koalici.

Má jej Choronzon, vévoda pekelný, jeden z belzebubových, ten ji nechce vrátit. Protože i když ji směnil se smrtelníkem za cetku, jednalo se o poctivý obchod a neporušil žádný zákon podsvětí. Pán snů vyzývá Choronzona, ten přijímá a volí si jako bojiště realitu. Přemístí se do baru s pódiem, klub Pekelný oheň. Pak proběhne souboj a pán vyhrává.

Souboj
Choronzon, konferenciér tohoto večera, velkovévoda osmého kruhu a kapitán belzebubovy hordy, má právo prvního tahu. A o co se hraje? Pokud pán snů vyhraje, bude mu navrácena přilba a pokud prohraje, bude sloužit peklu celou věčnost jako jejich hračka, otrok.

Ch: vlk | S: lovec na koni, který vlka zabije | ovád, který koně bodne | S: pavouk, který ováda sežere | Ch: jedovatý had, který pavouka sežere | S: vůl, který hada zadupe | Ch: sněť slezinná, která vola zabije | S: svět plující v prostoru semeniště života | Ch: vybuchující nova | S: všeobjímající vesmír zahrnující všechen život | Ch: ne-život, šelma soudného dne, tma na konci všeho | S: naděje |

Děj se vrací zpět do pekla, Choronzona odvádějí dvojčata, utrpení a extáze, svážou jej a odvedou ho. Pánu snů je navrácena přilba a chce odejít, ale ale stojí proti němu horda démonů a Lucifer ho upozorní, že on ani sny nemají v pekle žádnou moc. „Jakou by mělo peklo moc, kdyby vaši vězni nemohli snít o nebi?“ /úryvek z komiksu/ Démoni se rozestoupí a pán snů prochází středem. Lucifer na závěr svým nejbližším sděluje, že jej stejně jednou zničí.

Epilog
Vracíme se do Arkhamova ústavu za Destinym. Zřízenec mu oznamuje, že jeho matka zemřela a odkázala mu lidské oko, Destiny z toho byl nadšen.

Pasažéři

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Sam Kieth a Mike Dringenberg | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný | Postavu „Mr. Miracle“ vytvořil Jack Kirby

— POZOR obsahuje spoilery —

01. linie příběhu

Najednou se ocitáme v Gothamu, konkrétně Arkhamův ústav, z televize zní Smuteční pochod pro panenku od Alfreda Hitchcocka a asi není překvapením, že Dr. Destiny zrovna utíká, vypadá spíše jako rozkládající se mrtvola než člověk. Objeví v jídelně oběšence, ale je naživu, jedná se o aprílový žertík Jonathana Cranea (Scarecrow). Dr. Destiny se s ním dá do řeči, matka mu odkázala amulet na ochranu a snad i rubín?! Jeho plán je jasný, získá rubín zpět, jeho Materioptikon, s jeho pomocí dožene všechny lidi na světě k šílenství a pak jej provolají králem. Oběšenec se těší na jeho návrat a zmiňuje Jokera – „bez jeho vtípků to není pořádný apríl“ – naráží ještě na jednoho oběšence, kterého Crane nastražil v rámci svého žertíku.

Dr. Destiny se dostává ven a unáší auto spolu s řidičkou jménem Rosemary, ta je vyděšená, ale nabídne mu kabát svého manžela, který má v kufru, ten jí vypráví o smrti své matky a o sobě, že byl skutečný doktor, vědec, John Dee. Rosemary je zdravotní sestra (má dvě děti) a ptá se, zda má Dr. Destiny snad AIDS, že vypadá tak zuboženě, ale on ani netuší, co to je, přiznává jí, že posledních 5 let byl zavřen v suterénu Arkhamu, protože dělal pitomosti a pak bojoval s JLA, řidička ho upozorňuje na to, že nyní je to již JLI.

Dr. Destiny vypráví Rosemary, co s rubínem prováděl, díky němu zhmotnil sny a také rubín proměnil, izoloval jej od jeho původního zdroje síly, udělal z něj jeden jediný sen, ten jeho a teď s ním může nakládat pouze on, když přijedou ke skladišti, tak John při loučení Rosemary zastřelí a jde si pro rubín, na podlaze leží pán snů v bezvědomí, John sebere rubín a cítí z něj, že je ještě silnější než před tím, pak odchází do nonstopu na kafe, kde čeká na konec světa.

02. linie příběhu

Najednou se ocitáme ve snu, hlavní postava je malý holohlavý kluk v kombinéze, všechny cesty vedou k jeho babičce, ta ho má ráda, takže jej nechala spoutat a zalít nohy do betonu, pak jej strčí do vražedného stroje, ale on utíká z rakve, dostává se k poslednímu východu, ale musí vyťukat své pravé jméno, až se dveře otevřou bude Scott Volný. Vidí tam ty, kteří neutekli z Armaghetta, Zep, Bravo a Weldun, visí tam pro výstrahu, visí tam také Auralie, jeho první láska, všichni se ho ptají na jeho pravé jméno, pak padá a chytá jej pán snů a budí jej. Pán snů chce po muži, kterému se zdál sen, rubín.

Muž sedí v nějakém kokpitu a prohledává staré materiály Americké ligy spravedlnosti, na obrazovce se ukáže obrázek muže s lebkou místo tváře a s kapucí, říkal si Doktor Destiny, pomocí rubínu si hrál s lidskými sny, vyvolával noční můry do reálu apod., rubín býval vystaven v trofejním sále na satelitu, který byl zničen, rubín tedy může být kdekoliv, je možné, že to bude vědět někdo ze staré JLA, ale Batman je v práci, tak kdo? Jdou vzbudit zeleného muže, J’onna, ten přivítá pána snů skoro jako jeho ponížený služebník a žádá o jeho ochranu ve snech, nazývá jej pane L’zorile, ten poznává, že se jedná o marťana, myslel si, že již vymřeli, ale on je poslední svého druhu. Hledá rubín, jemu známý jako D’orilar, kámen Poutání, J’onn jej posílá do skladiště v severním Gothamu, městečko Mayhew, pán snů děkuje a dovolí muži snít o Městě ohniskových zrcadel, a Scottovi přeje, aby našel své jméno, J’onn o pánu snů mluví jako o velmi starém bohu (také se zde objevil vtípek na tyčinku Mars).

Pán snů se přes sny lidí dostane až do skladiště, najde rubín, ale když se jej dotkne, tak upadne do spánku či bezvědomí?!?

24 hodin

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Mike Dringenberg a Malcolm Jones III | Překlad: Viktor Janiš
Doktor Destiny v bistru uvězní několik lidí a pomocí krystalu a nočních můr je pomalu mučí.

Hluk a vřava

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Mike Dringenberg a Malcolm Jones III | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný
Nakonec dochází na bitvu mezi doktorem a Sandmanem na snové vlně.

Tlukot jejích křídel

Scénář: Neil Gaiman | Kresba: Mike Dringenberg a Malcolm Jones III | Barvy: Daniel Vozzo | Překlad: Viktor Janiš | Redakce: Richard Podaný
A na závěr nás ještě autor stihne seznámit se Smrtí, sestrou Sandmana, která je hodně velká sympaťanda.

Přečti si také Knižní recenze: Jay Kristoff | Nikdynoc

O autorovi

Neil Gaiman je tvůrce a scénárista mezinárodně proslulého mistrovského komiksového díla Sandman. Rovněž je autorem bestsellerů Oceán na konci uličky, Koralína a Kniha hřbitova, za níž mu byla udělena Newberyho medaile. K jeho dalším knihám patří romány Anansiho chlapci, Nikdykde, Američtí bohové a Hvězdný prach (za nějž získal cenu Alex od Americké knihovnické společnosti jako výraz uznání za jednu z nejlepších knih pro mládež roku 2000) a povídkové sbírky Křehké věci, M jako magie a Kouř a zrcadla. Za svůj život posbíral velkou řadu cen včetně Huga, Nebuly, World Fantasy Award a ceny Brama Stokera. Pochází z Anglie a žije ve Spojených státech. /Přepsáno z přebalu knihy/

Rozbor knihy

Hned jak jsem začala tento komiks číst, věděla jsem, že nic podobného jsem před tím ještě nečetla. Nebudu se zde dlouho rozepisovat o kresbě, která je k příběhu perfektní (dokáže navodit tu správně temnou děsivou atmosféru), ale spíše se zaměřím na to, co mě doopravdy dostalo a to je samotný příběh. I když něco z tvorby Neila Gaimana jsem již měla čest poznat, zdaleka nic nebylo tak ponuré, temné a místy až děsivé. V této hororové jízdě narazíte na odkazy z pověstí a bájí, mytologie, samozřejmě různých náboženství, objevuje se zde nespočet spirituálních a filosofických prvků. Jedním z témat, které mi do dnešních dnů utkvělo v hlavě je zamyšlení se nad smrtí, jak je nevítaným hostem a při tom je přirozenou a nevyhnutelnou součástí života.

Výrazným lákadlem pro čtenáře může být také postava Sandmana, Morfea, prostě samotného Pána snů. Je na první pohled patrné, že předlohou pro jeho ztvárnění nebyl nikdo jiný než Sám Gaiman. Jen Snadman jakoby byl jeho děsivější, temnější alterego. Sandman však není jedinou zajímavou postavou, kterou můžeme v knize nalézt. Seznámíme se zde s jeho sestrou Smrtí, bratry Kainem a Ábelem a dokonce se zde objeví i slavný John Constantine.

Závěrem

Prostě bomba. 💣 Nudí vás už ti známí a stále stejní hrdinové se spasitelskými komplexy a heroickými gymnastickými výkony? Sandman je tedy pro vás jasnou volbou. Příběh je opravdu perfektní. Nenechá vás spát a donutí vás neustále nad ním přemýšlet. Místy jsem měla ze Sandmana dost smíšené pocity. Není to jasný klaďas, nebudete jej možná milovat hned a možná nikdy. Ale věřte mi, že tím svým jedinečným, místy až benevolentním přístupem vás dostane a vy budete chtít vědět, co se bude dít dál.

15 thoughts to “Knižní recenze: Neil Gaiman | Preludia & nokturna”

  1. I will immediately grab your rss feed as I can’t find your email subscription hyperlink or newsletter service. Do you’ve any? Please let me recognise in order that I may just subscribe. Thanks.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *