Skip to main content

Knižní recenze: Jay Kristoff | Nikdynoc

Rozhodla jsem se do této knihy plně zakousnout a nechat se jí zcela pohltit. A proč? Protože již po prvních pár řádcích jsem dospěla k závěru, že u této knihy to bude opravdu stát za to! O knize ani autorovi jsem ze začátku nevěděla vůbec nic, ani holý fakt, že se jedná o jednoho z dvojice autorů velmi populární knižní série Akta Iluminae. Co mě zcela uchvátilo, byla graficky velmi povedená knižní obálka. Tak jsem knihu jednoduše koupila v záchvatu dalšího shopingového řádění v knihkupectví a hrdě si ji donesla domů. Potom již stačilo se začíst.

Nový svět

Již na počátku knihy je patrné, že se jedná o obrovský informační kolos, který se na čtenáře valí neskutečnou rychlostí. Proto se pro mě stalo hodně důležitým faktorem při jejím čtení, abych pochopila vztahy a veškeré náležitosti nového světa, ve kterém jsem se ocitla. Dělat si ke knize poznámky tedy pro mě bylo jasnou volbou. A možná i právě proto, jsem se ve světě, který autor pro příběh vytvořil, velmi rychle zorientovala. Svět je opravdu bohatý a o zázraky v něm není nouze. Je silně košatý a může se pro někoho stát velmi komplikovaným až nesrozumitelným.

Pro některé čtenáře může být i odrazující, jakým způsobem se nejdříve autor chopil popsání chodu nového světa a příběh odstavil na druhou kolej. Jakmile se však dostanete do dalších částí knihy, zjistíte, že je zde těchto hutných informací stále méně a autor má možnost příběh více rozplést a konečně nechat vyniknout rozvoj hlavních postav. Mě tento postup nijak nevadil, ani mě od knihy neodradil, spíše naopak mě nutil k udržení pozornosti, zpětnému dohledávání informací a vyhledávání v mapách (což jsem si hodně užívala).

Příběh

Co se týká příběhu, tak se nejednalo o nic nového či převratného. Měla jsem pocit, že se autor snaží o synkretismus hned několika známých příběhů. I když závěr se může zdát jako překvapivý, já jsem něco takového čekala celou dobu. Ne, že bych si chtěla hrát na Sherlocka Holmese, spíše jde o to, že co čekáte od vrahů? Možná vnímáte jistý morální kodex, který mezi sebou mají nastavený, ale pořád jde o nájemné vrahy, kteří inkasují peníze za smrt lidí. A ti se prostě musí chovat násilně a vražedně.

Hlavní postava

Trochu mě mrzel vývoj hlavní postavy, Mii, který se rozjel snad až někdy na konci. Měla jsem pocit, že její pravá povaha se projevila až v momentě, kdy se začalo rozhodovat o vítězích v daných disciplínách. A to už dle mého názoru bylo docela dost pozdě. Jinak bylo pro mě dosti obtížné si k ní vybudovat vztah, protože jsem po celou dobu netušila, jaká ve skutečnosti je.

Závěrem

Knihu bych určitě doporučila. Jen je nejspíše vhodné si říci, co za čtenáře jsem vlastně zač. Nesní mi vadit nějaká ta krev, násilí a sex. A hlavně musím mít rád dobré příběhy zasazené do fantaskních světů, které mají za úkol být komplexním univerzem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.