Skip to main content

Podsvětí

Pojďte se s knihou Podsvětí od Michala Šefara potulovat tajemným světem inspirovaným bájným podsvětím z dob, kdy lidé uctívali řecké bohy a bohyně. Nemusíte se za ním vydávat moc daleko, stačí do té naší stověžaté metropole. Lidé si své podsvětí zde vytvořili v temných tunelech, které se táhnou skoro pod celým městem. Nemluvím teď o ničem jiném než o metru. Autor zde tento podzemní komplex využívá jako jeviště pro vyjevení mystického příběhu na jehož vniku se podílejí obyčejní, frustrovaní lidé, jejichž emoce se právě na tomto místě hromadí. Tento jev může mít nedozírné následky. Zaujala vás to? Tak čtěte dál anebo rovnou sáhněte po knize.

 

Praha a celá Evropa je v krizi, jak v sociální, tak hlavně mocenské, kdy válka je na spadnutí. Lidé jsou podivnější než kdy dříve a v metru se začínají dít zvláštní úkazy. Jedná se o velmi temné místo a jako by samo ožilo a volalo své stoupence dolů, aby splynuli s temnotou, která je všudy přítomná. Láká to i tři hlavní hrdiny, kteří se skrze knihu s námi podělí o své příběhy. Jedná se o postaršího vyhořelého technika pracujícího právě v metru, s příznačnou přezdívkou Háďák, mladé slečny jménem Nina pracující v laboratoři velké farmaceutické firmy a policisty Kerbera, který nejspíše trpí schizofrenií. Nebo se v jeho případě nejedná o žádnou duševní chorobu?

 

O autorce

Michal Šefara je český porevoluční autor, který se narodil ve Valticích, nyní žije v Břeclavi. První literární úspěchy slavil již se svými povídkami, které se objevili v různých literárních soutěžích. Debutoval v roce 2012 válečným románem o československých legionářích ve Francii s názvem Banda lvů. Je označován jako autor sociálních dramat a historických románů. Více o autorce >>>

 

Příběhy hrdinů se mi líbí, jejich životy jsou jednoduše opravdové, lidské, takové, které prožívá skoro každý z nás. Jen se trochu ztrácí v hutnosti textu, který se mi nejdříve líbil, ale postupem času jsem měla pocit, že se popisy opakují a já sama se v metru ztrácím. Tyto opakovací tendence jsem možná pochytila z důvodu, že se mi zdál začátek knihy trochu pomalejší na rozjezd, než bych čekala.

 

Je pravda, že jelikož jsem silně ovlivněna Kulhánkem a Kotletou, čekala jsem sex krev a magii, ale tato kniha byla o něčem jiném. Jednalo se spíše o sociologicky zaměřený příběh, který poukazuje na každodenní rutinu běžného života a snahy dostat se z tohoto kolotoče. Zoufalství, které právě pramení z životního stereotypu, způsobí nejen zmatky, ale neskutečný kolaps, kolaps veřejného pořádku – nastolení chaosu.

 

Mysteriózní prvky v knize Podsvětí rozhodně jsou, ale na konci se je vám autor pokusí racionálně vysvětlit. Nebo tedy ne? No, pro mě byl konec docela zmatený, po tom všem hutném textu jsem nejspíše neměla očekávat jasný konec, všechny ty dějové zákruty a twisty tento předpoklad také moc nepředvídaly.

 

Já bych knihu o něco více proškrtala, lépe by četla a vytratili se ty pocity zacyklení se v ději. Vždy jsem upřednostňovala u textu rychlejší spád a vřelejší přísun informací čtenáři. Tady jsem měla pocit, že je mi většinu knihy neustále něco zatajováno a na závěr už na odhalení všeho nějak nezbyl čas a tak se to na mě vyvalilo, až mě ta lavina smetla. Ale kniha i tak se mi velice líbila, doporučila bych ji všem, kteří nepohrdnou náročnějším čtivem. Už se velmi těším na další knihy z pera tak nadějného spisovatele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *