Úvaha | #03 Co to máš zase na sobě?

Aneb o módě bez módního vkusu. Pamatuji si ještě dost živě, jak mě maminka neustále upozorňovala na mé nevkusné oblékání aneb vypadáš jak vandrák. Já se vždy vytasila se stejnou odpovědí: „no a co“? Vážně, bylo mi to tehdá jedno. A dnes? Kéž bych se mohla vrátit zpět a vychutnávat si ty pocity blažené nevědomosti.

Článek byl aktualizován v červenci 2024.

Kdo by kdy tušil, jak důležité je, dobře se oblékat. Když trochu povyrostete, hned z vás šaty začnou dělat člověka a vy ani nevíte, kdy nastala tahle změna. Najednou sedíte na kolotoči a přeskakujete z jednoho módního koně na druhého a neumíte si vybrat. Chcete vypadat příjemně, svěže, křehce a zároveň odhodlaně a suverénně.

Chci si jen navléct kalhoty, triko, pohodlný botky a vyrazit do světa, poznávat ho. Růžové triko a kalhoty s kačery? Mně to nevadí, hlavně když mám sluníčko nad hlavou a úsměv ve tváři. Obdivuji ženy, které každé ráno stojí před šatníkem a nekonečné hodiny vybírají perfektní outfit pro daný den. Potom nalíčit a ještě vlasy. A já? Jsem ráda, když najdu kalhoty (z té hromady oblečení je prostě náročné něco vyhrabat). Proč mě to tak nebere? Když vidím krásné šaty, ocením je. Když vidím někoho, komu to vážně sluší, pochválím ho. Ale nedokážu si urvat dost času na to, abych se zabývala svým vzhledem více jak 15 minut denně. Samozřejmě, že mám své zásady. Tepláky na veřejnosti? Nikdy. A do divadlo pouze v šatech. Ale mým stylem oblékání je pohodlnost a přirozenost. A víte co? Miluji to.

Něco jiného je však starat se o své zdraví. Chci mít krásné zuby, jemnou pleť a silné pevné vlasy. Jsem snad zločinec, když nesnáším makeup proto, že mi vysušuje mé krásné tvářičky? Jestli ano, zatkněte mě, jelikož seznamem obvinění jsou vydlážděny schody do pekel. Miluji své tělo, zdobím si ho kresbičkami a železem, pracuji na něm a tvaruji ho. Možná proto jej nechci zakrývat, ale spíše naopak, ukázat jej a pochlubit se.

Nebyla jsem vždy taková, jednoho dne se to změnilo a to v momentě, kdy jsem začala randit (a to s chlapama, těma skutečnýma, ne pouze imaginárníma).

Uvědomila jsem si, že chlapům je jedno, jaké oblečení máte na sobě. Pro ně je důležité, co máte pod ním a jestli jste ochotni se před nimi svléknout.

Omlouvám se všem feministkám, ale vím, že mám pravdu a rovněž vím, že ony to vědí také. Tak pro koho se strojit? Uvědomění si toho, že oblečení je jen obal na mé tělo, mi otevřelo oči. Zbavila jsem se velké zátěže jen díky tomuto „prozření“ a mohla se začít soustředit na jiné záležitosti, pro mě mnohem důležitější.

A moudro na závěr? Baví tě se strojit, kombinovat a navrhovat nové oblečky? Jdi do toho, bav se a inspiruj ostatní. A pokud ne, buď uvolněná jako já, zapomeň na hadry a otevři se novým zálibám, které ti tvé okolí nabízí.