Skip to main content

Tak já se vám tedy představím

Ahoj, jmenuji se Anna a moje matka je alkoholička. Ale není jen alkoholička, je to i děsná mrcha. Mám ji moc ráda.

Nesmíte se na ni zlobit. Budete se divit, ale ona za to nemůže. Může za to můj táta, nebo možná oba. Ale můj táta se k mámě nezachoval jako pravý gentleman.

Moje máma se jednoho krásného dne zamilovala a kupodivu do mého otce. Proč kupodivu? Protože moje máma byla vážně kočka. Viděla jsem její staré fotografie, byla opravdu nádherná.

A můj otec? Krucipísek, to byl ale pobuda. Rozcuchaný háro, špinavé triko a umaštěný džíny byly pro něj vrchol elegance. Myslím si, že máma zrovna prožívala nějaké příšerné období svého života, zakalení smyslů nebo možná jen očí. Ale abych nebyla nespravedlivá, táta měl něco, co jiní pánové údajně nevlastnili, aspoň podle mámy. Říká tomu charisma, myslím si, že to bude nějaká drahá součástka do auta, a můj táta ji sichr někomu šlochnul.

Potom spolu začali podnikat, což máma označuje za největší chybu jejího života (podporuji ji, jelikož jsem ráda, že tak nenazývá mě). V čem spočíval ten jejich společný byznys se už asi nikdy nedovím. Vím jen to, že v tom máma byla dobrá, a to moc dobrá (to také tvrdí ona, ale nemám ji důvod nevěřit).

Problém je v tom, že také tvrdí, že nám soused určitě chodí na chlast, ale nikdy jsem pana faráře neviděla pít, přísahám! Tudíž v tomto tvrzení jen přikyvuji, jelikož nejsem přesvědčená o jeho pravdivosti.

A jak si tak spolu podnikali, máma otěhotněla. Nemám odvahu se ptát, jestli chtěně či nikoliv, hlavně, když má máti v ruce něco, co po mně může hodit, např. prázdnou, opravdu prázdnou skleničku od vína.

S plnou má totiž jiné plány. Vím to tak, že když jsem se jí ptala na velmi choulostivé téma (a to jestli bude ještě někdy pracovat), napřáhla se, ale nakonec si to rozmyslela a posmutněla, protože se jí trochu vína vylilo na koberec.

Nakonec však něco nevyšlo. Možná jen to, že táta je prostě chlap a nebo to, co říká máma, ale to není vhodná mluva ani na stavbu, natož do deníku malé holky, proto se jí radši vyhnu. Táta se od nás chtěl odstěhovat, ale nakonec se rozhodl, že se chceme odstěhovat my. Jelikož s mámou podnikali z našeho bytu, my musely pryč, aby rodinný podnik zůstal v jeho umaštěných prackách (říká máma) a my se přestěhovali na venkov, hned vedle pana faráře (ten musí mít jó radost).

Máma se však jen tak nedala a pod pohrůžkou soudu (aneb řeknu tvé matce jak se chováš k ženám a hlavně ke své dceři), táta svolil, že nás bude živit. Hned jak bylo svolení smluvně ujednáno, máma mi oznámila, že se musí jít léčit, a že se bude léčit celý rok. Když jsem se jí zeptala, co jí je, odpověděla, že má depresi způsobenou moc chlupatými varlaty. Ať už to znamená cokoliv, nezní to moc hezky. Od té doby pije (jejími slovy, prochází ozdravnou kůrou).

Tak to vidíte, nemůžete se moji mámě divit. Já ji mám ráda i s tím červeným nosem a smrtícím dechem. Dnes už budu končit, ale věřte nebo ne, mám toho ještě spoustu na srdci. Tak zase příště.
Vaše En

3 thoughts to “Tak já se vám tedy představím”

  1. Ahoj:) Věřím že v životě to zrovna jednoduché mít nebudeš a doslova ziram jak to zvládáš a nadhledem 🙂 jsi silná tak hlavně takhle i pokračuj❤ jinak to jak celou situaci popisujes je úplně super,asi budeš mít dost fantazie,podle mého nazoru:) zatím jsi u mě jen zabodovala a 100% budu tenhle vliv číst dál protože máš talent!💕 těším se na další takhle krásné napsaný články:)

      1. Děkuji za podporu.
        Snad tě moc nezklamu, ale jedná se pouze o smyšlenou povídku.
        Inspiraci jsem však hledala v mém životě, jelikož problémy s alkoholem až moc dobře znám. Jedná se o téma natolik silné, že jsem měla potřebu se vypsat právě skrze povídku, která vše popisuje s nadhledem. Jedno období mého života jsem si dokonce pohrávala i s myšlenkou, že bych se věnovala právě adiktologii.
        Nakonec jsem se však rozhodla zůstat u psaní a rozvíjet se právě v tom, co mě naplňuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

Díky za tvůj like!