Většinou se komiksům vyhýbám. Ne proto, že bych je neměla ráda či je vnímala jako pouhý knižní poddruh. Důvod je mnohem prostší. Chci je prostě všechny (nebo to bylo „Chyť je všechny?!?“)! Prostě absolutně všechny. Byla bych ochotná vyloupit i banku či políbit zadek komiksákovi ze Simpsonů, jen abych byla jejich vlastníkem. Vím, že když koupím jeden jediný komiksový sešit, svrhne se vlna, na které se povezu do konce mého života. Chytne se mě závislost a už mě jednoduše nepustí.
Tento článek však o jednom komiksu je. Jedná se o velmi vydařený grafický román kreslíře Scotta McClouda. Možná jste o něm už slyšeli, možná že ne a tenhle článek vám jej aspoň mírně představí či donutí v něm při příští návštěvě knihkupectví prolistovat.
Scott McCloud není autorem pouze komiksů, ale i knih o nich. Např. právě takové knihy, kterou lze označit v teorii komiksů za základní kámen nově se formující vědy. Jedná se o knihu „Jak rozumět komiksu„. Bohužel se mi kniha (prozatím) nedostala do rukou. Ale v tomto případě osobně mohu doporučit graficky velmi moderně zpracovanou knihu „V panelech a bublinách„, která je zaměřena na totožné téma.
Sochař mě velmi ohromil. V prvním momentě mě překvapil svým rozsahem, který je u komiksu neobvyklý, jedná se totiž skoro o 500 stran. Z celého tohoto díla vyzařuje nevyčíslitelné množství vložené energie, kterou do knihy musel přidat sám autor. Úcta k autorovi se mi ještě více prohloubila v momentě, kdy jsem zjistila, že na tomto projektu pracoval celých dlouhých 5 let.
Příběh není nijak neobvyklý, jedná se o typický faustův námět s až nesnesitelným hrdinou. Hlavní postavou příběhu je mladý umělec David Smith. David není zrovna nejpříjemnějším člověkem na světě a je na dně. Nějak se mu nedaří v branži prorazit. Nakonec jej osloví ďábel a on mu upíše svou duši. Zbývá mu přesně 200 dní a na tyto dny získá schopnost formovat jakýkoliv materiál pouze pomocí rukou do nádherných soch. Během těchto dní však pozná svou životní lásku Meg, která je absolutní Davidův protiklad. A jak tahle láska dopadne? Mohu vám snad prozradit, že tento příběh si prostě zaslouží smutnější konec. Co by se jinak stalo se světem, kdyby ďábel nedodržoval své dohody?
Autor v románu otvírá velmi kontroverzní téma a tím je, jestli je street art opravdovým uměním či pouhým pouličním vandalismem, který se vyskytuje již pod hranou zákona. Jedním z nejznámějších street artových umělců je jistě Banksy, znáte jeho tvorbu? Myslíte si, že se jedná opravdu o vandalismus či o revoltu?
A co na román říkám já? I kdyby příběh za moc nestál, po vizuální stránce čtenář jistě zažije orgasmus. Již použití jen pár základních barev je ohromující. Příběh je však velmi příjemný, i když mám pocit, že jedu na horské dráze, která však více míří dolů než nahoru. Již v polovině knihy vás provází neutuchající touha vědět, jak tenhle příběh nakonec dopadne. Tahle touha z jednoduchého příběhu dokáže vytáhnout to nejlepší i z ne moc příjemného hrdiny. Knihu mohu jen doporučit. I když netoužíte se stát jejím vlastníkem, tak určitě doporučuji minimálně si ji prolistovat či přečíst.
Závěrem
Na začátku jsem zmínila, že mám strach z koupi komiksu. Není však pravda, že u mě v knihovničce žádný jiný nenajdete. Je výborný a mně vždy zažene splýn. Jedná se o dva rošťáky, jednoho malého kluka a plyšového tygra. Moudří už vědí a ty hloupější nezapomeňte nakopnout.
