Byla bych velmi nerada, kdyby se tato recenze stala pouhou oslavou velkého sira Terryho Pratchetta. Můj obdiv k němu je opravdu bezmezný. V tomto článku bych se však chtěla zaměřit na jeho poslední vydanou knihu v České republice. Vypráví o šikovném klučinovi, který se potlouká starým Londýnem a bojuje o záchranu spanilé dívky. Jak už znalí pochopili (těm ostatním poradím), nejedná se o knihu patřící do jeho slavné série Zeměplocha. I přes to je, jako vždy, plná statečnosti a oddanosti, jen tentokrát bez magie. Mluvím tady o knize „Filuta“ a upřímně si získala mé srdce.
tip No 1
Nevíš, kdo to ten slavný sir Terry Pratchett je? Nebo se nemůžeš dočkat vydání jeho biografie? Tak neváhej a koukni na jeho českou fanpage. Objevují se zde stále nové aktuality ze Zeměplochy. Pokud se staneš jejich pravidelným čtenářem, už ti nikdy nic neuteče!
Filuta je prostě a jednoduše filuta. Potlouká se po starém a temném Londýně. Ano, temném, jelikož jeho rajónem jsou stoky. Jeho povolání, stejně jako on, smrdí až za roh. Je však nejlepší stokař ve městě, tzv. král stok. V kanalizačním potrubí hledá skryté poklady, které se zde zakutálely z kapes spořádaných anebo alespoň bohatých občanů. Filutu zná každý a on zná každého, tak to tady prostě chodí.
Jedné noci se mu však připlete do cesty mladá cizinka, která je napadena neznámými útočníky. Nechci prozrazovat mnoho, tak už snad jen to, že se jedná o významnou osobu v rámci politického dění tehdejší doby. Filuta se dívence snaží různými cestami pomoct a jen tak náhodou se stane místním hrdinou. Autor si vzal do parády hned několik slavných osobností, které Filuta potkává na své životní cestě, např. Charlese Dickense a holiče Sweeneyho Todda.
tip No 2
O brilantní překlad se zasloužil Jan Kantůrek, jak je u Pratchettových knih zvykem. Překladatelé jsou v dnešní době velmi často upozaďováni. A při tom hrají v rámci kvality knih významnou roli. U knihy Filuta se Kantůrkův překladatelský um projevil již při pojmenování samotné knihy (zkuste si přeložit slovíčko Dodger do češtiny, aby zapadalo do celého konceptu). Pokud tě zajímají další jeho překlady, koukni na seznam.
Na první pohled je patrný rozdíl od jeho klasických příběhů, tato knížka vás na Zeměplochu nezanese. Ale hodí vás nemilosrdně do centra Londýna a poraď si prostě sám. Jenže díky skvělému průvodci, Filutovi, místo strachu cítíš příjemné vzrušení, které je součástí každého nového dobrodružství.
Kniha mi přijde psaná jinak, složitěji než odlehčené příběhy o trablech mágů. Najednou je to prostě realita, sociální problémy jsou opravdové problémy. Bojují a prolínají se zde dva světy, lůza a zbohatlíci. Pokud budete číst pozorněji a hledat do hloubky, naleznete v knize nejen rovinu zábavy, ale i problémy, na které chtěl autor textem upozornit.
Kniha mě primárně uchvátila svým jazykem a dobovými zvláštnostmi, které rozdmýchaly mou představivost na maximální výkon. Příběhová linie je hodně obdobná, jakou můžeme nalézt právě v příbězích ze Zeměplochy. Jednoduchá a přitom zároveň překvapivá. Nebojte se, určitě vás strhne a nepustí.
tip No 3
Zrovna nemáš chuť na knihu, ale svět Terryho Pratchetta tě zaujal? Tak se neboj vydat na Zeměplochu prostřednictvím filmů, které jsou podle mého názoru opravdu velmi zdařilé (i když se jedná pouze o televizní filmy).
Otec prasátek (rok 2006, 80%), Barva kouzel (rok 2008, 73%) a Zaslaná pošta (rok 2010, 82%).
Bohužel jsme se museli nedávno s Terrym Pratchettem rozloučit, když nadešla jeho chvíle a přišel si pro něj Smrť. Jeho knihy však budou neustále s námi a připomínat nám, jak geniální osobou byl.
Těšíš se na novou knihu Terryho Pratchetta?
Máš rád/a tento typ žánru?
A jak na tebe působí Filuta?