Skip to main content
asia-275954_1920

#9 Proč zrovna religionistika?

No, nebudu vám lhát, mé počínání na vysokých školách je dost zmatené a nevyvážené. Nejspíše nejsem studijní typ. Mým problémem je však neutuchající láska k těmto pradávným institucím.  Líbí se mi to prostředí, lidé a celá ta vysokoškolská atmoška. Dnes studuji už jen dálkově, abych dohnala a napravila to, co jsem si kdysi zničila.

Co si pamatuji, vždy mě lákala žurnalistika. Nikdy jsem na ni nešla, nikdy jsem si ani nepodala přihlášku a nejspíše proto, že jsem nikdy nenalezla v sobě odvahu risknout to. Již předem jsem se odsoudila s tím, že se nikomu mé věci líbit nebudou.

Dnes bych svému bývalému já s radostí nakopala.

Protože teď už vím, že bych to zvládla. Měla bych už jistě krásně našlápnuto na zajímavou kariéru a celkově o životě věděla víc, než vím teď. Nakonec jsem se vydala jinudy a za svůj primární obor jsem si zvolila religionistiku. Nejspíše nebude překvapením, že svůj sekundární obor jsem úspěšně dokončila, ale svůj primární nikoliv.

Co to vlastně ta religionistika je?

Poprvé jsem se s pojmem religionistika setkala až při procházení možných oborů, které bych mohla studovat. Po střední jsem se nedostala hned do Brna (tudíž daleko od domova) a pořád jsem musela trčet v té malé vesničce, kterou už asi navždy budu nazývat mým domovem. U nás v rodině je silně zakořeněný vztah s náboženstvím, který mi určil jasnou cestu. Moc jsem netušila, co od religionistiky očekávat a nakonec jsem byla velmi mile překvapena.

Religionistika, jak se mylně domnívá spousta lidí, nemá za úkol hodnotit náboženství a ani neukazuje, které náboženské přesvědčení je správné či naopak. Drží se pouze v rovině teoretické a jako každá jiná věda, vyhýbá se jakýmkoliv hodnotícím soudům. V rámci religionistiky se dostanete ke studiu nejrozšířenějších náboženských systému, historických pramenů, metodologických možností apod. Problém však nastává v samotném srdci religionistiky a to je definice náboženství.

Jako každého religionistu, tak i mě, v noci ze spánku budí ta nejzásadnější otázka, která kdy vůbec byla položena v dějinách lidstva. Jaká je definice náboženství?

Studium humanitních oborů, i když se nezdá, je dost náročné. Hodně často jsem zkoušky podceňovala a doufala ve svou skrytou inteligenci. Jak se nakonec ukázalo, i nadále chtěla zůstat skryta. Nakonec jsem studium po třech letech dřiny ukončila a s politováním musím oznámit, že jsem si v ten den až hříšně oddychla. Já jsem však tvrdohlavá a rozhodla jsem se religionistiku dostudovat. A to proč? Jeden titul už mám, ale mně to prostě nestačí. A také hlavně proto, že religionistika mě vážně baví. A i když je náročná a složitá, nikdy na ni nedám dopustit.

A mé oblíbené perličky na závěr

Většina lidí, které potkám, je dost milá. A taky dost vlezlá s plnou hubou otázek na mou maličkost. Samo, že se zeptají, co dělám a co studuji. A co to je ta religionistika? Když jim osvětlím, že se jedná o studium náboženství, spousta z nich začne mít dost rozporuplné představy. Je opravdu náročné vysvětlovat, proč studuji náboženství a nebude ze mě kněz ani jeptiška. Proč nežiji v klášteře. Jak to, že nechodím meditovat do chrámů a neholím si hlavu. Ještě dnes mě překvapuje, kolik lidí si myslí, že jsem zbožná jen proto, že studuji vědu zabývající se náboženstvím. Kdyby jen tušili.

 

A jak to máte vy se svým vysněným oborem?

Slyšeli jste někdy o religionistice?

 

Komentářů: 6

  1. Religionistika musí být zajímavý i náročný obor – znám a věřím, že předsudky jsou nejhorší. Vím to z vlastní zkušenosti. Mám vystudovaný „sociální management“ a nevím proč, ale všichni mě vidí jako sociální pracovnici, která bude odebírat děti v rodinách 😀 😀 Přitom já studovala hlavně marketing a účetnictví – byly z nich nejsložitější zkoušky a studium se točilo hlavně kvůli těchto dvou oborů, ale to většinu lidí nezajímá. Předsudky vedou. Pro mě je to nepochopitelné, ale bývá to tak :/

    1. Je to trošku smutné. V poslední době se často setkávám se zajímavým paradoxem. Na jednu stranu spousta lidí odsuzuje humanitní obory, že jsou k ničemu. Na druhou stranu ani netuší, co všechno ty obory obsahují. Jak tedy mohou zvážit jejich prospěch pro společnost?

  2. Religionistiku jsem taky chtěl studovat. Jediný problém je, že já chtěl studoval spoustu oborů, ale to se prostě za život stihnout nedá a to je strašná škoda. Na škole jsme měli předmět tzv. Evropské myšlení, kde jsme probírali kořeny Židovství a Křesťanství a přišlo mi to hrozně zajímavé. Pak jsem právě i hledal, jak se to dá studovat samostatně ale fakt už nebyl čas. Bylo to v době, kdy jsem studoval už druhého bakaláře…

    1. Jsem na tom úplně stejně. Člověk toho chce za svůj život tolik stihnout a hlavně naučit se. Tento boj jsem už vzdala a nechávám se unášet na proudu příležitostí. To, co mě zastihne a nadchne, to beru. 😉 Jinak bych se z toho zbláznila.

  3. Jé, taky jsem ji studovala! Nejdřív bakaláře v Pardubicích a pak magistra v Brně, ale tam to bylo mnohem náročnější a nakonec už jsem nějak neměla sílu to dodělat. Téma mě pořád baví, ale kdybych se znovu rozhodovala, šla bych spíš na FSS MU, buď žurnalistiku nebo environmentalistiku a k tomu ty religio předměty jen jako doplněk. Nebo možná na nějaký IT obor, nikdy jsem si neuměla vybrat jen jedno zaměření… Stejně si teď dělám co chci (napůl upravuju texty jako korektor a editor + občas něco sama napíšu, a napůl jsem začala dělat rukama, jo, patlám hliněné omítky a děsně mě to baví) a nikdo se mě na diplomy neptá. Jen bych si možná to „co chci“ začala dělat dřív, ale kdo ví.

    1. Mám naprosto stejný problém, neumím si najít zaměření. Religionistiku teď studuji už jen dálkově a popravdě, nejsem moc skvělý student. 😀 Ale školu bych dodělat chtěla, jelikož další titul se vždycky hodí.
      Je skvělé, že jsi našla to, co tě v životě baví a zároveň živí. Jsi šťastlivec . Doufám, že se toho také dočkám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

Díky za tvůj like!