Úvaha | #07 Proč toužím po dokonalosti?

aneb seznam perfektních knih v perfektní knihovně

Nesnáším nálepkování. Hlavně proto, že samotné přidružení ke skupině je většinou chybné a zbytky lepidla se špatně seškrabávají z kůže. Když vás někdo onálepkuje, budiž, můžete se bránit. Ale nechápu lidičky, kteří si tohle dělají sami. Je tolik možností, kým byste mohli být, neokrádejte se o ně. Nikoho nepřekvapíte, právě díky své nálepce. Prosím, sundejte ji.

Proč o tom vlastně píšu? Nemám moc v lásce, když jsem označena za knihomola nebo milovníka knih. A proč? Protože když známý dorazí ke mě domů a uvidí mou luxusní knihovničku, moc ho to nepřekvapí.

Njn, milovnice knih, je jasné, že doma bude mít skvělou knihovnu.

Ale když to o mně dotyčný neví a dorazí ke mně domů, spadne mu čelist až do nejhlubšího pekla.

To je úžasná knihovna. Nevěděl jsem, že čteš. A přečetla jsi je všechny? A mohu si sáhnout? Pouze v rukavičkách? To jsem ještě nezažil, tak to je bombovní. Postnu si to na face.

Jak má tahle perfektní knihovna vypadat a proč je vlastně perfektní?

Všichni, kteří aspoň sem tam čtou, jistě znají všechny ty seznamy, knižní výzvy a bucket listy. Jsou přecpány knihami, které už nikdo nečte a tak vás nutí, abyste je četli alespoň vy. Nevím, proč tak lidé činí, možná se tak narodili, možná je to maybelline.

Odškrtávací seznam je fajn, ale nevidím důvod, proč si jej nevytvoříte sami. Trochu snahy, špetka kreativity a supr trupr receptík na perfektní knihovnu je na světě.

I já mám takový seznam, ale není nikde napsán či vytesán. Vzniká průběhem času, tak jak rostu já, roste i on. Vše se kolem mě mění, musím se měnit i já. Výjimku potvrzující pravidlo nenaleznete pouze v matrixu, ale i v mém seznamu. A to je má neměnná láska k Pejskovi a Kočičce, zajišťující této knize privilegované místo v mé knihovně.

Já dělím knihy do tří kategorií. A vy?

Je to tak.

  • knihy, které číst nechci
  • knihy, které si přečíst chci
  • knihy, které patří do mé perfektní knihovny

I já kdysi začínala. Prťavý snílek si vysnil svou vysněnou knihovnu. Bála jsem se vzdát jakékoliv knihy, opravdu jakékoliv.

Není nad skvělou kuchařku „Dokonalý steak“, hlavně když jste vegetarián.

Dnes už je to jinak. Jsem přesvědčena, že každá kniha, jako i každý člověk, má na světě svůj úkol. Některé si koupím, přečtu a pošlu dál. Ty, které si zamiluji, ocejchuji a zařadím do mé knihovničky. Cejchování knih? Ještě jste o tom neslyšeli? Tak se nebojte, knihám se nic nestane. Existují na to skvělá razítka.

Můj vzor

Jistý velký pan spisovatel měl dokonce doma, ve svých dvou bytech, přes 50 000 knih (zdroj 13/7/2016). Někteří už tuší, že se jednalo o spisovatele Umberta Eca, který byl po právu proslulý právě svým sběratelským nadšením. On knihy sbíral bez ohledu na to, jestli má na ně místo, peníze či čas. Šťastný to muž, jelikož já to musím řešit neustále.

pozn.: Nevím, zda jste něco od pana Eca četli, ale rozhodně doporučuji Pražský hřbitov.  Jinak aspoň koukněte na film.

A na závěr, pouze pro vás, vytrvalé čtenáře, bonus!

Náhled do mého seznamu knih perfektní knihovny.

[foogallery id=“561″]

 

A jak to máte vy se svou perfektní knihovnou? Máte seznam svých vytoužených knih, které prostě musíte mít doma?

10 thoughts to “Úvaha | #07 Proč toužím po dokonalosti?”

  1. Dokonalé knihy za mě – kompletní Červenák, kterého plánuji dokoupit, Frankenstein, série Hannibal od Harrise a Tracyho tygr.

    1. Tak to já se snažím o kompletního Pratchetta a jsem bohužel zatím v polovině. 🙁
      Jinak na Tracyho tygra si brousím zuby už dlouho, musím si ho dát na seznam. 😉
      Dík za inspiraci!

  2. Dokonalost… Jó, to znám =D Vybíral jsem sešit/deník/zápisník, který by byl ideálním pro moje vedení deníku, až aktuální doslouží (takže cca od ledna 2017)… Hledal jsem dlouho a stále se mi nechce věřit, že jsem dokonalý kus našel! Naprosto! Měl jsem totiž za to, že dokonalý kus nenajdu…

    Ale hnát se za dokonalostí (či něčím takřka dokonalým) je smrtící… Nedávno jsem začal vybírat strojek na vlasy a to bylo peklo! Těch hodin v obchodech a na internetu… Věčné porovnávání, ujasňování tužeb a očekávání… Teď tedy asi ideální kus mám, ale dalo to zabrat =D Ale stálo to za to!

    1. Někdy je to opravdu náročné. Ani netušíš, jak dlouho jsem si vybírala naposledy koupené boty. Ne vždy a na vše jsem takový ras, ale pokud nemám nohy v pohodlí, tak se mnou není kloudná řeč.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *